Kdo nám vlastně eurovládne?

Kdo jsou vlastně šéfové evropské unie a jejích orgánů? Jaké mají společné vlastnosti a charakteristické znaky?

V drtivé většině jsou to vysloužilí politici, v mnoha případech bezdětní, kteří opilí náhlou mocí a horentním platem ochotně zapomněli na své kořeny, svůj původ a svou vlast.

Co to vlastně znamená pro nás, poddané?

Jsou to lidé bez vlastní budoucnosti ve formě dětí a vnuků, kteří odvrhli svou minulost. Kteří opovrhují národním cítěním i národními státy a soustředí se především na sebe sama, na těch pár let, která jim ještě zbývají, si chtějí užít luxusu, moci a peněz. Nu a potom děj se co chce!

Marně v jejich názorech hledám stopy demokracie, vlastenectví (i toho evropského), nebo ochotu poučit se z vlastních chyb – a že jich udělali opravdu hodně.

Kdo jim ale dal tuto moc? Podle pravidla odkladišť politiků byli ze svých funkcí vykopnuti do Brusele svými vlastními partajními soudruhy. Jak jsme ale mohli vidět na příkladu bývalého premiéra Sobotky, někdy se do tohoto procesu vloží volič a potom veškeré ambice berou rychle za své.